Vítězem druhého ročníku Světla na cestu je Maják

thumbnail
Publikováno

Součástí slavnostního setkání vítězů všech kategorií třetího ročníku soutěže Srdce s láskou darované v Poslanecké sněmovně PČR je také předání zvláštní ceny Světlo na cestu. Získali ji třeťáci ze školní družiny ZŠ Mozartova v Jablonci nad Nisou pod vedením paní vychovatelky Marcely Vaníčkové za svůj Maják. A navíc jsme udělili čestné uznání, a to žákům 9. B ZŠ Porubská 832 v Ostravě-Porubě pod vedením paní učitelky Andrey Mičíkové za práci Srdce pro otce Michala Obě práce vám nyní představujeme a vítězům gratulujeme! Všechny finálové práce v této kategorii najdete na stránkách TECH EDU 2/2017.

MAJÁK

Jsme děti ze třetí třídy a chodíme do školní družiny ZŠ Mozartova v Jablonci nad Nisou. Naše družina se nachází blízko školy, máme docela velkou zahradu a školní hřiště. V družině prožíváme velká dobrodružství, v září jsme si vyrobili obří časostroj z krabice, namalovali a polepili různými součástkami, které jsme přinesli z domova. Světe, div se, ono to funguje, prolezeme dírou a už jsme byli u dinosaurů a v pravěku a plánujeme cestu do středověku.

Na podzim nám naše paní vychovatelka položila takovou záhadnou otázku: „Potřebovali byste někde posvítit?“ Tak jsme přemýšleli, kam zase budeme cestovat, protože si hodně hrajeme, povídáme si a vyrábíme. Ale pak nám paní vychovatelka prozradila, že se jedná o soutěž Světlo na cestu na návrh lampy. Bylo nám hned jasno, kam lampu postavit, protože naše budova se sice nachází blízko ulice s takovými velkými lampami, ale odděluje ji vysoký živý plot a ulička ke dveřím je tmavá a strašidelná, vždyť ten plot je přece živý a co my víme, kdo v něm žije? A my jsme ještě docela prťaví, tak se trochu bojíme, hlavně ráno, když chodíme na ranní od 6 hodin nebo odpoledne po výtvarce v 17 hodin. My na sebe čekáme a jdeme domů společně, protože vždycky nějaký chytrák se v tom plotě schová a bafá na nás.

Na návrhu lampy jsme se také docela rychle dohodli, ale byly i návrhy jako fotbalový míč nebo pastelky. Ale víte, my máme ve znaku naší družiny MAJÁK, světlo pro bezpečnou plavbu námořníků. Tak jsme začali malovat majáky, nejdříve každý navrhl svůj a pak jsme vytvořili jeden velký společný. Naše družina je totiž naším bezpečným přístavem a přáli bychom si, aby světlo majáku provázelo všechny děti na cestě do bezpečí.

Děkujeme. Klára Janatová, Markéta Běhounková, Adéla Jašková, Adéla Martincová, Nikola Vulterýnová, Filip Janda, Adam Staněk a Jakub Svačina Malování se účastnili i naši kamarádi prvňáci, jsme oddělení 30 dětí (22 prvňáků a 8 třeťáků a paní vychovatelka Marcela Vaníčková).

Slovo předsedy poroty Jana Filáka:

„Když jsme hodnotili letošní práce, Maják nás zaujal na první pohled už jenom tím nápadem a praktickým využitím. Vždyť Maják je dokonalé ‚světlo na cestu‘. Třeťáci z Jablonce nad Nisou ho nakreslili moc pěkně, a navíc na něj mají jakési ‚právo‘, protože Maják se jmenuje jejich školní družina. Tedy letos budeme u nás ve firmě stavět maják… Už se na to těšíme.“

Ing. Jan Filák je jednatelem a majitelem společnosti Filák.

 

Slovo člena poroty Martina Tvarůžka:

„Dětská fantazie mě vždycky dostane, a tato myšlenka má i velmi silný pozitivní náboj. Děti krásně zdůvodnily, proč potřebují na své cestě do družiny posvítit. A nás při hodnocení hned napadaly nejrůznější technické varianty ‚jejich‘ Majáku. Cenu si právem zaslouží.“

Martin Tvarůžek je jedním z nejlepších českých průmyslových designérů, vítěz Red Dot Award 2015 a 2017 ve strojírenské kategorii.

 

Zdroj: soutěžní fota a text

Celý článek najdete v tištěné verzi TECH EDU 2/2017 na str. 4-5.

SRDCE PRO OTCE MICHALA

Otec Michal je kněz. Denně pomáhá, motivuje, dodává sílu a naslouchá mnohým lidem. Posiluje jejich víru i odvahu v těžkých situacích. To vše dělá s nadšením a s úsměvem na rtech. Je to člověk, který ostatním nejednou pomohl v těžkých chvílích.

Sám to ale nemá lehké. Jeho tělo bojuje s těžkou nemocí – rakovinou. Bojuje s ní, ale čeká ho ještě dlouhá a náročná cesta plná bolesti. Má však pevnou víru v uzdravení a svůj život odevzdává Bohu. Je vděčný za každý den svého života.

My ovšem doufáme, že na konci jeho cesty za uzdravením čeká vítězství. Věříme, že boj s nemocí vyhraje, a proto jsme se rozhodli dát mu nějak najevo, že není sám a že jsme s ním. Nakonec jsme se rozhodli vyrobit dárek v podobě lampičky. Lampička představuje světlo a naději na uzdravení. Klíč symbolizuje vstup do srdce otce Michala. Tím mu chceme vyjádřit naši naději a podporu na jeho současné těžké životní cestě. Předáváme mu naše srdce a věříme, že v nich najde oporu, podporu a lásku.

9. B (4 žáci) pod vedením paní učitelky Andrey Mičíkové, ZŠ Porubská 832, Ostrava-Poruba

Slovo předsedy poroty Jana Filáka:

„Lampičku pro otce Michala jsem vyzdvihl už v minulém vydání TECH EDU. Má velice silný emocionální náboj a je výjimečná tím, že ji deváťáci ze Základní školy Porubská v Ostravě-Porubě nejen nakreslili, ale přímo i vyrobili. Dá se říct, že se tak stala jakýmsi průlomem v naší soutěži. Proto jsme se v porotě shodli, že si zaslouží speciální ocenění v podobě čestného uznání a pozvání do Poslanecké sněmovny mezi vítěze.“

Ing. Jan Filák je jednatelem a majitelem společnosti Filák.

 

Slovo člena poroty Martina Tvarůžka:

„Když jsem si prohlížel video, které deváťáci z výroby natočili, a viděl jsem lampičku svítit, zahřálo mě u srdce. Obrazce, jimiž svítící lampička dotváří interiér, jsou velice působivé. Navržené světlo má silný emoční náboj a ve svém provedení může působit velmi křehce. Přesto je odrazem silného vztahu autorů k otci Michalovi. Věřím, že mu udělá radost, a pocit, že na něj děti upřímně myslí, přispěje k jeho brzkému uzdravení.“

Martin Tvarůžek je jedním z nejlepších českých průmyslových designérů, vítěz Red Dot Award 2015 a 2017 ve strojírenské kategorii.

Klárka:

Otec Michal je kněz, ale už i rodinný přítel. Pomohl mi v mém těžkém životním období a za to jsem mu vděčná. Teď bojuje a potřebuje vědět, že není sám. Podporu v těžkém boji mu chci vyjádřit prostřednictvím naší lampičky, aby každý večer, když si ji rozsvítí, věděl, že na něj myslíme.

Nela:

Ráda a s pokorou jsem na našem projektu pracovala. Chtěli bychom touto cestou podpořit v těžkých chvílích nemocného člověka, a proto mu darujeme naše srdce. Naše srdce jsou mu otevřena.

Verča:

O otci Michalovi jsme se dozvěděla od Klárky. Příběh, který mi vyprávěla, mě zaujal a najednou jsme měla chuť bojovat s ním. To, jak je nemocný, mě zasáhlo a měla jsem potřebu něco udělat, vyrobit nebo darovat. Proto nás s ostatními dětmi napadla lampička plná hřejivého světla a naděje, která mu jistě pomůže v chmurných a temných dnech.

Radim:

Příběhem mě spolužačka Klárka zaujala do té míry, že jsem hned věděl, co bychom mohli pro otce Michala vyrobit. Práce byla zajímavá a hlavně ne zbytečná. Sestavení bylo i po technické stránce náročné, ale myslím, že se vše zdařilo a udělá radost v těžkých chvílích, které otce Michala čekají.

Zdroj: soutěžní fota a text

Celý článek najdete v tištěné verzi TECH EDU 2/2017 na str. 6-7.