Láska na celý život aneb Od mašinfíry k chemii
Sedám si k dřevěnému stolu a číšník přede mě staví černé pivo s bílou pěnou. Příjemně chladná Flekovská třináctka rosí sklenici, dívám se přes ni na protější budovu bývalého Masarykova gymnázia. Je to třicet let, kdy jsem tady, tehdy na Střední průmyslové, dnes Masarykově střední škole chemické, spojil svůj život s chemií. Slečna Nostalgie si sedá vedle mě a začíná se ptát: