Špičkové vzdělání z pohodlí domova

Bude jednou virtuální vzdělávání alternativou studia na prestižních zahraničních univerzitách? O tom diskutovaly studentka čtvrtého ročníku pražského Gymnázia Jana Palacha Kristýna Kováčiková a Jeanne Bočková, ředitelka Centra pro talentovanou mládež. To je také známé jako CTM Academy, nezisková organizace, která studentům od pěti let nabízí možnost se dále vzdělávat, například prostřednictvím on-line kurzů.

Dnešní doba přináší mnoho výzev a příležitostí. Jak to tedy vidíte, bude virtuální vzdělávání časem alternativou ke vzdělávání v kamenných školách?

Je to možné. My v programech umožňujeme studentům hodně individuální a flexibilní přístup, to, co jim v klasických školách chybí. Myslím si, že dochází ke změně role školy. Studenti mají spoustu možností, příležitostí a na škole je spíš jim tu příležitost poskytnout, umožnit jim věnovat se tomu, co je hodně baví, v čem chtějí být dobří. Spíš je učit návykům, spolupráci, ale taky tomu, že studium a práce nebude v jejich životě to jediné. Jde o to, aby ze studentů v budoucnu vyrostly harmonické osobnosti.

Já sama jsem v prvním ročníku absolvovala kurz AP Psychology a mám pocit, že se v mém okolí každým rokem zvyšuje počet studentů, kteří se zapojují do těchto alternativních způsobů vzdělávání. Kolik studentů z České republiky v současnosti studuje například CTM kurzy? A jedná se jen o můj pocit, nebo má tento počet opravdu tendenci vzrůstat?

Z našich informací a registrací mohu potvrdit, že se počet studentů, kteří studují v CTM on-line kurzech, zvyšuje. Například do tohoto podzimního semestru máme přihlášeno téměř 500 studentů. Když jsme v roce 2010 začínali, bylo jich třeba 60 dohromady z České a Slovenské republiky. Nabídli jsme možnost nejenom starším studentům gymnázií, ale vytvořili jsme i program pro studentíky od jedenácti nebo dvanácti let, kdy už mají slušnou znalost angličtiny, aby vstoupili do on-line programu a věnovali se tématům, která je baví – vědě, humanitním oborům. Ale zároveň aby si začali vytvářet znalost odborné angličtiny, protože ta se v našich školách vlastně vůbec neučí nebo jenom výjimečně.

A co chystáte nového?

Připravujeme licenční kurz pro vyšší gymnázia a usilujeme o to, aby se on-line kurz stal součástí rámcových vzdělávacích programů a mohlo se říct, že třeba každý student v průběhu střední školy absolvuje alespoň jeden on-line kurz, jak to třeba mají mladí lidé na Floridě nebo v jiných státech.

Značí zájem o alternativní způsoby vzdělávání určitou zaostalost českého školství, minimálně ve smyslu, že studenti nemají takovou možnost se při studiu profilovat a soustředit se na to, čemu se chystají v budoucnu věnovat?

Nevím, jestli bych to nazvala „zaostalostí“, ale myslím si, že zájmů, které studenti mají, je podstatně větší škála, než co jim škola nabízí. Na druhé straně ve škole se opravdu všichni musí věnovat tomu „jádru“ předmětů a možnost volby je obvykle až v posledních dvou ročnících střední školy, nebo mluvme tedy o gymnáziích. A to je málo. Studenti mají hluboké zájmy už dávno předtím a zajímají se o témata, která se ve škole neučí, ale oni v nich chtějí být dobří. Proto si myslím, že on-line kurzy jsou výbornou alternativou a my máme v nabídce přes stovku kurzů na témata, která se opravdu na střední škole nenajdou.

Znamená diplom z on-line kurzu pro kandidáta velkou výhodu při přijímání na vysokou školu oproti ostatním adeptům? Jak na to nahlížejí české a zahraniční univerzity?

Když student absolvuje on-line kurz, dostane velmi detailní slovní hodnocení a k tomu certifikát. To mladší studenti využívají třeba už při přihláškách na střední školu a máme partnerskou školu, Masarykovo gymnázium ve Zlíně, které uznává tyto certifikáty už v přijímacím řízení na osmileté gymnázium. Ale pro studenty má největší váhu, že se mohou v našich kurzech připravit na mezinárodní zkoušku, takzvanou Advanced Placement (AP). To je americký systém a studenti kurzy a zkoušky AP využívají v přijímacím řízení na nejlepší světové univerzity. U nás je tento systém pro vysoké školy a jednotlivé fakulty relativně neznámý a my je s ním postupně seznamujeme. Na našich webových stránkách najdete seznam vysokých škol v ČR, které uznávají AP zkoušky v přijímacím řízení, ale také za ně dávají kredity v průběhu vysokoškolského studia. V zahraničí je to, řekla bych, automatické, takže pokud se náš student chce hlásit do zahraničí, je to pro něj velká výhoda.

Po úspěšném dokončení jakéhokoliv on-line kurzu dostane absolvent diplom. Můžete vysvětlit, jaký je v něm rozdíl oproti třeba diplomu AP, třeba co se týče kredibility na trhu práce nebo školství?

Kurzy, které nabízíme, jsou různě náročné. Když u nás začíná studentík ve věku jedenácti dvanácti let, netlačíme třeba tolik na dodržování termínů, když vidíme, že studuje pravidelně, ale třeba kvůli té angličtině potřebuje trochu víc času, nebo je velmi pečlivý. Takže jej vlastně vedeme k tomu, aby kurz absolvoval, jak nejlépe dovede, a dostane slovní hodnocení a diplom. Je to pro něj na jeho dráze teprve začátek. Ale když si vezmeme studenta na vyšším gymnáziu, který studuje AP kurz, tak tomu kurzu musí věnovat deset až dvanáct hodin týdně nad rámec toho, co má ve škole. A to zvládnou opravdu jen motivovaní studenti, ti, kteří opravdu chtějí. Pro ně má certifikát a slovní hodnocení váhu v jakýchkoliv přihláškách na vysokou školu, ale ještě důležitější je to, že se zúčastní mezinárodních zkoušek AP. To jsou zkoušky, které ve stejném termínu skládají miliony studentů z celého světa, a my jsme teď 14. září předávali certifikáty. A když jsem mohla vyhlašovat, že mezi sedmi procenty nejlepších studentů na světě jsou tři nebo čtyři naši, měla jsem velkou radost. Pak se samozřejmě takový student neporovnává jen v rámci své školy nebo možná v okresních kolech olympiád, ale v rámci celého světa. Takže to je ten rozdíl.

Student on-line kurzu se neporovnává jen v rámci své školy nebo možná v okresních kolech olympiád, ale v rámci celého světa.

Vy se však zaměřujete i na malé děti. Například už pětileté se mohou účastnit programu „Objevitelské soboty“. Můžete ho víc přiblížit?

„Objevitelské soboty“ jsou prezenční program. Jednu sobotu v měsíci se děti schází a mají sestavený svůj rozvrh v tématech, která je v jejich věku baví a chtějí se jim věnovat. Program běží šestým rokem v Praze a máme ho teď také v Hradci Králové a v Ostravě. Účastní se ho děti ve věku od pěti do čtrnácti let a jsou rozděleny do tří věkových kategorií. Co já vnímám jako velkou výhodu, je, že právě v tom daném věku, kdy je zajímá třeba vesmír, kybernetika, počítače nebo egyptologie, se tomu mohou věnovat a nemusí čekat, až se dané téma někdy možná bude probírat ve škole a budou ho potřebovat umět na známky. Zároveň jsou na dané téma přítomni odborníci, se kterými mohou děti diskutovat, protože rodiče už často nedokážou odpovídat na jejich otázky. Témata si děti také mohou zkoušet, mohou si nakombinovat technické téma s humanitním, což se u nás ani na vysokých školách nenosí.

Pokud by vážně on-line kurzy nahradily klasické kamenné školy, nenastalo by odosobnění celého systému vzdělávání, a tím i narušení vztahů ve společnosti?

Myslím si, že on-line kurzy nenahradí klasické školství, vždycky bude potřebná kombinace prezenčního a on-line programu nebo jiné formy studia. To, co může být vnímáno jako slabina, je právě nedostatek osobního kontaktu, s čímž se v některých jiných kurzech můžete setkat. Naopak naši studenti tuhle možnost mají, a i když se komunikace převážně odehrává formou e-mailů nebo skypových konzultací, tak se tam ten prvek osobního přístupu či komunikace snažíme zavádět a studenti také občas spolupracují na společných projektech. Takže určitě je potřebná kombinace.

On-line kurz má ale tu výhodu, že ať je student ze sebevzdálenější vesnice, má možnost se do něj zapojit a studovat v průběhu střední školy zahraniční kurz špičkové univerzity, nemusí nikam dojíždět, ale z pohodlí domova se může dostat na stejnou úroveň jako jeho vrstevníci jinde ve světě. A to mi připadá úžasné.

Zdroj: Alter Eko

Foto: archiv Alter Eko a Shutterstock