Úvodní slovo

Tentokrát začnu na první pohled vzdáleně, u pětky. Při tvorbě tohoto TECH EDU jsme totiž řešili otázku, nakolik má pětka na konci letopočtu pozitivní vliv na vědecké objevy. Posuďte sami.

Rok 1905 je často nazýván zázračným rokem. Právě tehdy Albert Einstein (v šestadvaceti!) publikoval tři své zásadní vědecké práce, a to na téma fotoelektrický jev, Brownův pohyb, a hlavně speciální teorii relativity. V roce 1915 pak dokončil svou práci na obecné teorii relativity, která změnila tehdejší fyzikální pohled na svět. Mimochodem, právě tato slavná teorie vznikala z velké části během jeho působení v Praze na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Dlouho se nevědělo, zda je relevantní, až téměř na chlup po sto letech, v roce 2015, vědci zachytili speciálním zařízením LIGO gravitační vlny při kolizi dvou černých děr, a ověřili tak poprvé přímým důkazem, že měl legendární vědec a nositel Nobelovy ceny pravdu.

Rok 2015 byl zlomový také pro české vědce. Na dalších stránkách se seznámíte s pětadvacetiletou vědkyní Hankou Sedláčkovou, která vloni získala v tvrdé mezinárodní konkurenci The Undergraduate Awards, tedy Nobelovu cenu pro mladé. Konkrétně za své několikaleté úsilí na zkoumání úlohy proteinu RECQ4 při rekombinaci a opravě poškozené DNA. Sama to komentuje: „Překvapilo mě, že v užším výběru prací se ta moje ocitla vedle výzkumů studentů z univerzit, jako je Harvard, Yale nebo Karolinska institutet. Vidět své jméno a jméno Masarykovy univerzity vedle nich je opravdu výborný pocit.“

Pro Masarykovu univerzitu (na jedno z jejích pracovišť vás zavedeme v reportáži) byl loňský rok s pětkou na konci víc než příznivý. Mimo jiné ovládla i soutěž České hlavičky pro mladé vědecké talenty, neboť tři ze sedmi oceněných středoškoláků pracovali na svých projektech právě na brněnské akademické půdě. Za všechny jmenujme Barboru Čechovou z Gymnázia Matyáše Lercha v Brně, která zvítězila v kategorii přírodních věd zabývajících se lidským zdravím, konkrétně studiem helikázy Rothmund-Thomsonova syndromu. Mentorkou jí byla právě Hanka Sedláčková.

Podobné úspěchy jsou příslibem toho, že tuzemská věda má své následovníky. Zvyšují nejen její prestiž v zahraničí, ale také sebevědomí samotných českých vědců. I podle profesora Vladimíra Maříka máme schopných lidí na univerzitách a ve firmách mnoho, ale stále ještě nedokážeme plně využít jejich potenciál a mnohdy špičková technická řešení prodáváme velkým mezinárodním firmám doslova za babku. Proto je třeba si položit nejen otázku, jak mladé inovátory motivovat, ale také, jak je vychovat k tomu, aby své výsledky uměli dobře prodat.

Přejeme vám příjemné čtení a jaro plné nových myšlenek.